Seminář skupiny Kovy, Komise konzervátorů-restaurátorů AMG

Dne 20.11.2012 se v Muzeu Policie ČR uskutečnil od 9:00 do 17:00 hodin odborný seminář "OCHRANA MEČŮ VE SBÍRKÁCH"

bronze012 w

Seminář byl zaměřen na ochranu kovových předmětů, především mečů, v muzeích a sbírkách. Formou prezentací postihl široké spektrum aktuálních témat:

1. Principy a metody průzkumu, preventivní konzervace a ochrany kovových předmětů, zejména mečů ze všech historických období.

2. Specifika ochrany, konzervace a restaurování japonských mečů; způsoby jejich prezentace ve sbírkách a na výstavách.

3. Nové technologie a nové metody průzkumu, dokumentace, konzervace a ochrany kovových předmětů.

4. Prevence kriminality páchané na sbírkových předmětech - zásady a způsoby ochrany. Možnosti komunikace s policií ČR a její kriminálně preventivní aktivity.

5. Prezentace příkladů z praxe (kasuistiky, restaurátorské zprávy, výzkumné studie, ...)

Vyhodnocení:

V přednáškovém sále Muzea Policie ČR se sešlo přes šedesát konzervátorů-restaurátorů pracujících v kulturních institucích, popř. vykonávající vlastní živnost, správců depozitářů a kurátorů muzejních sbírek, a několik studentů oborů konzervování-restaurování. Při prezentaci v předsálí obdrželi CD sborník jednotlivých přednášek a posterů v digitální formě. Zaznělo celkem osm přednášek a byly představeny dva postery. Ve vstupní hale muzea byl předváděn skenovací přístroj LUCIA-ToolScan od pražské firmy Laboratory Imaging, která se specializuje na forenzní přístroje a zpracování digitálního obrazu.

První přednáška, v podání PhDr. Petra Konopiského, z Policejního prezidia ČR, byla zaměřena na prevenci kriminality páchané na sbírkových předmětech. Praxe devadesátých let, kdy se otevřely naše hranice nejen do Evropy, ale také organizovanému mezinárodnímu zločinu ukázala, že ochrana veřejných i privátních sbírek je velmi slabá. Doktor Konopiský spatřuje prevenci především ve kvalitní a podrobné dokumentaci sbírkových předmětů, která se netýká pouze jejich obvyklých znaků a vlastností, ale zejména jedinečných odlišností, poškození a zvláštností, které napomáhají k nezpochybnitelné identifikaci odcizeného předmětu, je-li s odstupem let policií nalezen a má se vrátit původnímu vlastníkovi.

Japonský meč v muzeích a Registr mečů CZ, přednáška v podání Bohumila Planky, byla zaměřena na specifiku japonských mečů, které jak známo zpravidla netvoří stěžejní fundus tuzemských muzeí a sbírek. Přesto, anebo právě proto je toto téma mezi muzejními pracovníky vítané, a dovolíme si jej v krátkosti shrnout.

Japonský meč stejně jako další sečné a bodné japonské zbraně se materiálem, technologií ale také specifickými podmínkami pro jeho restaurování, ošetřování (konzervování) velmi odlišuje od tuzemských zvyklostí. Krásu čepele tohoto meče lze plně studovat jen tehdy, je-li její povrch v dokonalém stavu. O to dbá v Japonsku starodávné řemeslo, umělecké broušení mečů (togi). Devět set let historie tohoto umění je spojováno s před-kamakurským obdobím (před 1185). Existuje mohylový nález z období Nara (710-794), kdy se na povrchu čepele nalezeného meče dochovala nezkorodovaná lokalita s původním brusem na kameni nagura (čtvrtý kámen z pěti základních při konstrukčním brusu), jehož aplikací lze odhalit na povrchu čepele kalící linii hamon. V průběhu staletí se uměleckému broušení mečů věnovalo několik rodů. Od konce období Momojama (1596 ) byly nejvíce respektovanými brusiči a znalci japonských mečů rodiny Hon´ami, Kija a Takeja, které pracovaly pro šóguna a pro císařský dvůr.

Uměleckým brusem se udržuje v dokonalém stavu čepel až k řapu. Oproti tomu řap nesmí být žádným způsobem pozměňován, je významným prvkem k identifikaci stáří a dokladem historie meče. Amatérské leštění meče čepel zpravidla velmi vážně poškodí. Je lepší japonský meč chránit správnou konzervací a optimálním uložením, než se pouštět do laického odstraňování koroze.

V přednášce byl položen důraz i na vystavování japonských mečů a jejich částí (například záštit), které se řídí přísnými zásadami, a jejichž nedodržení je velmi špatnou vizitkou odbornosti kurátora. Základní pravidlo říká, že exponát je vystaven lícovou stranou k návštěvníkovi. To znamená, že meče typu KATANA se umísťují do stojanů vodorovně, s jílcem vlevo a ostřím nahoru, meče TAČI ostřím dolů.

Společnost pro studium japonského meče Nihonto Kenkyukai založila v roce 1998 Registr mečů CZ, který je určen jako nástroj prevence kriminality ke shromažďování identifikačních údajů japonských mečů ze soukromých i státních sbírek. Nabízeny jsou tyto bezplatné služby: identifikace a ověření pravosti meče; prověření, zda nebyl odcizen v ČR nebo v zahraničí; a zařazení do registru včetně zhotovení kvalitní dokumentace. Pokud dojde ke ztrátě exponátu, nabízí se zařazení do seznamu odcizených mečů. Podrobné informace naleznete na http://nihonto.japan.cz/index.php/cs/registrme-cz.

SwordScan a ToolScan - nové technologie pro 2D a 3D dokumentaci, byl název přednášky Ing. Josefa Mikeše, CSc., ředitele české firmy LIM-Laboratory Imaging, která se přes dvacet let specializuje na vývoj vědeckých analytických systémů.

Mezi moderní způsoby dokumentace sbírkových exponátů slouží digitální fotoaparáty a 3D skenery. LUCIA ToolScan je digitální systém pro 3D skenování povrchu s vysokým rozlišením (zvětšení až 72x). Primárně byl vyvinut pro kriminalistické aplikace v mechanoskopii. Pracovní prostor s motorizovaným stolkem má rozměry 30x25cm. Přístroj je vhodný i pro skenování drobnějších předmětů, například mincí. Podrobnosti naleznete na http://www.forensic.cz/cs/products/lucia-toolscan.

LUCIA-SwordScan slouží k digitální 2D dokumentaci dlouhých, úzkých a plochých předmětů, zejména čepelí. Snad první publikovaná informace o skenování japonských mečů pochází z roku 2005 (Akira Ide, Kazuya Manabe, et al. Technology for Digitalizing Pictorial Data of Japanese Swords; in proceedings of 38th Hawai International Conference on System Sciences). Jednalo se o stolní skener formátu A3 na který se postupně pokládá dlouhá čepel a tím vzniká sekvence obrazů, které je třeba následně spojit pomocí vhodného SW. Úskalím je přesné nastavení polohy čepele a náročný postprocesing při spojování jednotlivých obrazů. Při neopatrné manipulaci může dojít k poškrábání čepele. Systém LUCIA SwordScan nabízí lehký, přenosný systém kontinuálního skenování plochy 1500x300 mm, s automatickým postprocesem optimalizace finálního obrazu. Předmět se pokládá na sametovou podložku jen jednou a skener pojíždí nad ním. Lze skenovat jak 2D předlohy, tak 3D předměty vysoké až cca 3 cm.

Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku a raného novověku byla komplexně pojatá prezentace Mgr. Petra Žákovského. Představil široké téma historických chladných zbraní ve středoevropském regionu, jemuž se usilovně věnuje mnoho let a naznačil brzký vznik komplexní vědecké studie, která naváže na jím dosud publikované odborné statě.

Jaké tajemství se skrývá uvnitř - analýza 1500 let starého svitku olověného plechu. CT analýza kovu, počítačový tomograf pro průzkum archeologických nálezů byl název přednášky Ing. Daniela Stričeka ze společnosti PBT Rožnov pod Radhoštěm. Moderní CT technologie byla v létě 2012 instalována na Technické univerzitě v Brně a je nyní plně k dispozici tuzemské vědecké komunitě. Pro výzkum archeologických nálezů představuje přímý skok do 21. století.

Bc. Patrick Bárta přednesl velmi zajímavý příspěvek Výroba repliky - rekonstrukce meče z Blatnice. Forma průzkumu originálu? Při svém studiu na Masarykově univerzitě Brno, externě spolupracoval s Mgr. Michalem Pírekem, PhD., ze Slovenského národného múzea Bratislava. Na základě průzkumu archeologického nálezu meče bylo přistoupeno k výrobě jeho repliky za použití historicky věrných postupů. Tato studijní metoda přináší mnoho nových zkušeností a poznatků, které pomáhají upřesnit informace plynoucí z původního průzkumu archeologického nálezu.

Mgr. Evženie Šnajdrová, z Národního muzea v Praze, ve své přednášce představila historické Meče ze sbírky zbraní Národního muzea. Vzácné meče z 11. až 17.století tvoří významnou část sbírky chladných zbraní Národního muzea, jsou ve velmi dobrém stavu a veřejnost má jen vyjímečně možnost je vidět. Svým způsobem ojedinělá je sbírka popravčích mečů.

Přednášku s názvem Metody konzervování a restaurování plátové zbroje přednesl Mgr. Stanislav Hrbatý, z Muzea Hradec Králové. Zaujal publikum nejen prezentací nejnovější technologie, laserového čištění přístrojem Laser Artlight II Lambda Scientifica, ale shrnul také zásady restaurování a konzervování historických předmětů. Připomněl základní i moderní metody odstraňování koroze a zejména přitom zdůraznil etická pravidla, kterými se konzervátorská a restaurátorská práce řídí. Etická pravidla nejsou jen morálně volní vlastnosti, ale promítají se zákonitě zejména do odborně hluboce promyšlené volby postupů a optimalizace použité technologie.

Restaurování a konzervování militarií má daná specifika, která nelze ignorovat. Navíc každá zbraň je naprosto jedinečná, ať už svým původem, historií nebo aktuálním stavem. Často existují značné rozdíly v použitých historických materiálech a starých technologiích výroby zbraní a zbroje. Měnily se nejen v průběhu staletí, ale i v kontextu s geografickým výskytem a často také podle tradice jednotlivých dílen. Není jednoduché obsáhnout celou šíři znalostí bez rozsáhlých archeologických studií. Typickým příkladem jsou japonské meče, ke kterým nelze přistupovat stejně jako k mečům evropským nebo středoasijským. V žádném případě nelze připustit, aby péče o militarie probíhala v rovině standardních postupů ošetřování kovů, bez znalosti specifických nároků tohoto druhu materiálu. V neposlední řadě je dobré mít na paměti, že cena těchto historických předmětů je většinou velmi vysoká a tudíž škody spáchané neodborným zásahem mají vedle kulturního i hluboký finanční dopad.

Seminář uzavřela komentovaná prohlídka výstavy Pocta japonskému meči, kterou mohla veřejnost v Muzeu Policie ČR navštěvovat od 7. 9. do 21. 12. 2012. Představeny zde byly, snad poprvé v ČR v takovém rozsahu, japonské meče ze soukromých sbírek. Expozice obsahovala 40 mečů, více než 200 mečových záštit, tři zbroje a další artefakty japonských historických zbraní.

Prezentované postery:

Iva Nacherová: Restaurování laténského železného meče z archeologického záchranného výzkumu z lokality Velké Příplepy 2003; Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy.

Tomáš Kmječ: Jak určit chemické složení…; Černý-Kmječ Mikroanalytika.

 

  • 20 let Nihonto Kenkyukai +

    20 let Společnosti pro studium japonského meče - Nihontó Kenkyukai. Číst dál...
  • 15 let Nihonto Kenkyukai +

    15 let Společnosti pro studium japonského meče - Nihontó Kenkyukai. Číst dál...
  • 10 let Nihonto Kenkyukai +

    10 let Společnosti pro studium japonského meče - Nihontó Kenkyukai. Číst dál...
  • 1

online...

Právě přítomno: 181 hostů a žádný člen