Zacházení s japonským mečem, jeho údržba

Následující řádky neuvádějí podrobný manuál údržby japonského meče pro ortodoxní sběratele, ale několik užitečných rad pro ty, kteří se shodou okolností k meči dostali nebo chtějí vědět jak si v takovém případě správně počínat. Podrobné otázky etikety a správné manipulace probíráme v našich specializovaných seminářích.

ZLATÉ PRAVIDLO říká
nedělejte nic co by vám mohlo způsobit zranění nebo mohlo poškodit meč…

Pamatujte si, že meč může být nádherným uměleckým dílem, ale především je to zbraň. Třímat v ruce japonský meč je totéž jako držet v ruce šedesáti centimetrovou břitvu. Buďte opatrní a soustředění. Nezkoušejte ostrost čepele bříškem palce. Krev působí korozi která ničí meč (není důležité zda pochází z vašeho palce). Japonský meč je ostrý-věřte tomu.

Nejdříve co zásadně nedělat

Nepokoušejte se naostřit čepel. Použití brusky, brousku nebo brousících koleček určených k broušení kuchyňských nožů může totálně pozměnit sběratelskou hodnotu meče. Správné leštění a ostření čepele vyžaduje dovednost získanou dlouhou praxí a speciální postupy. Nepoužívejte smirkový papír nebo plátno, drátěnou vlnu ani jiný abrazivní prostředek na žádnou část čepele ani na řap (nakago). Způsobí škrábance a ubere čepeli na kráse.
Za žádných okolností nikdy nic nedělejte s řapem. Je to jedna z nejdůležitějších částí meče, která slouží k jeho identifikaci. Nedopusťte jakoukoliv jeho změnu, očištění, odrezení, prostě nic. Dojde-li k pozměnění stavu řapu, může být následná identifikace meče téměř nemožná a hodnota meče se může snížit až na polovinu. Nikdy nepoužívejte na žádnou část meče leštící kožené nebo filcové kotouče. Teplo může poškodit zakalení čepele a zničit její hodnotu. Také ji neostřete obtahováním na kůži. Na čepel ani na kovové díly soupravy nepoužívejte leštěnku na stříbro nebo jiné cídiče kovů které obsahují abrazivní materiál. Rez je úhlavním nepřítelem čepele japonského meče. Je lepší preventivně čepel chránit před rzí než rez odstraňovat.

Prevence proti korozi

Je-li to možné, uchovávejte meč za relativně konstantní teploty a vlhkosti, ve stojanu v poloze s ostřím směřujícím nahoru. Při přenášení mimo budovu jej dobře chraňte zabalením před teplotními a vlhkostními šoky. Pevné, neprůsvitné pouzdro a olej na meče je vše co potřebujete. Občas vyměňte starý olej na čepeli za čerstvý. Starý olej setřete čistou bílou bavlněnou utěrkou nebo hedvábným (rýžovým) papírem. Nepoužívejte barevné materiály, neboť olej může způsobit rozpuštění barvy a zabarvit meč. Jemné setření v podélném směru je vše co tento úkon vyžaduje, vyhněte se prudkému drhnutí povrchu čepele nebo příčným pohybům. Vzácnému originálu nejlépe svědčí, je-li čepel uchovávána odděleně od soupravy, v takzvané olejové pochvě – shirazaya. Původní pochva bývá zpravidla zanesená nečistotami, které jsou zdrojem lokální koroze a ošklivého poškrábání čepele při častém vysouvání.

Odstranění koroze

Pouze čerstvá, aktivní rez vyžaduje odstranění, sami se však do toho nepouštějte a raději vyhledejte odbornou pomoc. Drsnou, hrbolatou rez, která převyšuje okolní plochu lze velmi opatrně odstranit stíráním za pomocí kousku kosti nebo rohoviny, případně hranou měděné mince. To lze aplikovat pouze na lokální místa napadená aktivní rzi, s největší opatrností, podélně a tak, aby kost nepřejížděla mimo korozi napadenou plochu. Pamatujte však, že méně znamená více! Mnohdy je lépe nedělat svépomocí nic, než riskovat zničení čepele. Po vyčištění je třeba čepel lehce naolejovat. NIKDY NEODSTRAŇUJTE REZ Z ŘAPU ! Předpokládá se, že řap historického originálu je rezavý. Také jej nikdy neolejujte.

Další zásady

Nezkoušejte zjistit, zda meč něco přesekne – určitě přesekne. Japonský meč byl vytvořen, aby krájel pouze jeden materiál – MASO a KOSTI! Sekání tvrdých materiálů jako například dřevěné kulatiny, křoví, větví stromů a podobně meči neprospívá a obvykle si vyžádá opravu čepele. Nepoužívejte žádný přípravek na leštění kovů k čištění kování rukojeti (tsuka), záštity (tsuba) ani pochvy (saya). Obecně se nepředpokládá, že by měla souprava historického meče zářit novotou. Svou roli zde hrají jiná estetická hlediska.
Nikdy se nedotýkejte čepele holýma rukama. Mastnota a kyseliny z vaší kůže mohou způsobit rezivění (v některých případech nastává okamžitě). Čepele se dotýkejte pouze přes čisté plátno nebo papírový ubrousek, ale opatrně, čert nikdy nespí – je ostrá. Nikdy se nesnažte rychle „chňapnout“ po čepeli, která sklouzává nebo padá ze stolu. Můžete přitom a pravděpodobně se vám to i povede, ztratit prst nebo dva – nebo přinejmenším utržit ošklivou řeznou ránu. Jestliže čepel padá, raději se ji rychle vyhněte. Nepůjde to asi aplikovat na super vzácnou a drahou čepel – osobně bych riskoval prst nebo i dva raději než abych dopustil zničení špičkové čepele úderem o kamennou podlahu. Ale to je můj názor a mé prsty, můžete mít jiný názor. Proto původní etiketa japonského meče předepisuje, aby rozebírání a prohlížení meče bylo vždy prováděno v sedu na patách (seiza), na podlaze pokryté rohoží.
Máte-li to štěstí, že vlastníte originál japonského meče, starejte se o něj pečlivě. Je to nejdokonalejší meč jaký kdy člověk vytvořil. Je důvěrně svázán s japonskou kulturou a historií. Meč je hoden respektu. Váš meč asi nebude zrovna „Kokuho-japonským národním pokladem“ ale přesto můžete být překvapeni jeho hodnotou. Kontaktujte některého čestného a renomovaného studenta japonských mečů, aby vám poradil, případně pomohl meč identifikovat. Naučte se správně s vaším mečem manipulovat. Vysouvání čepele z pochvy provádějte vždy po hřbetu čepele s ostřím směřujícím nahoru, opatrně, aby se boky čepele nadměrně neodíraly o stěny pochvy. Stejným způsobem vracejte čepel do pochvy.

Nabízí se mnoho způsobů jak získat odborné informace a rady. Na Internetu existují web stránky pro sběratele mečů, nejlepší jsou japonské. Můžete se pomocí počítače spojit s kteroukoliv studijní skupinou. The Japanese Sword Society of the United States je největší organizací s nejdelší tradicí, v Evropě to je To Ken Society of Great Britain. V České republice se zájemci o japonský meč sdružují od roku 1996 při Česko-japonské společnosti v Praze. V našem bulletinu Nihonto kenkyukai naleznete mnoho užitečných informací. Ptejte se kolem sebe, možná budete překvapeni, že někdo, koho dobře znáte, se věnuje studiu japonského meče. Na druhé straně existují také různí šejdíři a překupníci, kteří vystupují velmi sebejistě a mnohdy disponují dobrými znalostmi. Můžete se setkat s podvrhy vzniklými například svařením starého původního řapu s čepelí španělské repliky, a s podobnými hybridy. Také se u nás objevují novodobé repliky armádních mečů shin-guntó z produkce Pákistánu, Číny a Španělska, nabízené jako originály.

A nyní několik málo rad co dělat můžete

Starejte se o svůj meč řádně. Je to kus japonské historie a kultury ve vašich rukou. Pamatujte si pravidla zacházení s mečem, uvedená výše. Mějte vždy na paměti, že vám osud jen na chvíli svěřil tuto vzácnost, a vaší základní povinností je uchovat meč v nezměněné podobě pro další staletí, k radosti z poznávání příštím generacím. Těšte se ze svého meče a studujte jej, abyste jej správně pochopili. Každý japonský meč má duši. Cvičené oko může objevit krásné tvary čepele, podivuhodné detaily zpracování oceli, nádheru kalení a finesy broušení a leštění. Jemné umění starých mistrů, ukryté ve výzdobě soupravy meče, je pozoruhodné a nezaměnitelné. Učte se a poznávejte vše co se týká vašeho meče. Je možné, že je na něm vyznačeno datum vzniku a další údaje výrobce. Zacházejte s čepelí s respektem k její historii, i k umění mistra, jenž ji vyrobil. Staňte se členem našeho klubu, sledujte aktuality na našich stránkách, zúčastněte se našich akcí a seminářů. Setkáte se s mnoha zajímavými lidmi, replikami i originály japonských mečů a mnoho se naučíte.