15. 9. 1937 – 10. 4. 2016
V neděli 10. dubna nás navždy opustil vážený pan Isao ONODA, náš učitel a čestný člen.
V roce 1955 přijel studovat do Československa literaturu. Studium na Karlově universitě ukončil diplomovou prací o Karlu Čapkovi a začal na škole pracovat jako lektor japonštiny. Životní dráhu mu zcela změnil rok 1968. Z nadějného japonologa se díky znalosti češtiny stal významný exportér chmele.
Již v roce 1997 začal významně podporovat aktivity sekce japonského meče a několik let předsedal každoroční kanteiObecně znamená prohlídka nebo lépe posouzení meče. Jde tedy o proces, při kterém se odborní... More výrobců replik mečů. Byl to právě on, kdo k nám přivedl pana dirigenta Mutó a jeho přátelé, manželé Watanabe z Kyushu. Zasloužil se o studijní pobyt mečíře Pavla Řiháčka ve Fukuoce a studijní pobyt Bohumila Planky v japonských muzeích a uměleckých dílnách.
Byl nadšeným milovníkem českého piva, kterému ostatně zasvětil velkou část svého profesionálního života a obdivoval českou hudbu. Naturelem byl umělec, který svými lyricky laděnými obrazy zachycoval průběh své životní cesty. Měl neuvěřitelné nadání dokonale napodobit jakoukoliv malířskou školu. Své malířské umění prezentoval na výstavě v prostorách bývalé firmy Nichietsu v Sudoměřské ulici. Herecky ztvárnil roli titulní postavy v českém filmu Kawasakiho růže.
Je jen málo oborů, kterým se nevěnoval. Vedle studia japonského meče se věnoval japonským zahradám, některé i sám realizoval, měl rád lingvistiku. Sbíral staré fotoaparáty Leica, a rád fotografoval. V posledních létech hledal souvislosti japonských a evropských výrazů a jejich společné kořeny. Psal japonské básně, miloval kaligrafii, kterou sám aktivně vytvářel.
…po dlouhých desetiletích jsem měl možnost navštívit své rodiště – rybářský přístav Yaizu. Namísto překrásné přírodní scenérie, která je uschována v mých vzpomínkách, hyzdí dnes krajinu průmyslové objekty. Mávající chlapec na obraze jsem já, ve věku páté třídy. Právě tehdy jsem začal malovat. Racek představuje moji zesnulou maminku. Na lodi mává můj otec, jenž za svého života pracoval dlouho ve firmě, vyrábějící potřeby pro rybářské lodě…
Byl vynikající kuchař, jeho sushi byly nejlepší široko daleko…
Byl to v jádru renesanční člověk, který ať se pustil do čehokoliv, dělal to rád, dobře a s láskou.
Budeme na něj vzpomínat s úctou a vděčností za vše, co nás naučil.
…dnešní úplněk byl báječný – neodolal jsem…
… Můj život …
Poslední rozloučení proběhlo v pondělí 18.4.2016