CZ Sword Register No.002

cepel 02w

Shin-shinto katana Takahashi NAGANOBU

Signatura (katana-mei):
UNSHU HAN TAKAHASHI NAGANOBU TSUKURU (reisho na straně omote),
BUN-KYU GAN-NEN HACHI GATSU HI (sosho na straně ura).
V překladu: knížectví Unshu, vyrobil Takahashi Naganobu, osmého měsíce prvního roku éry Bunkyu (1861).

ČEPEL:

cepel 02whamon 02wyakiba 02wnakago 02w

Tvar (sugata): shinogi-zukuri, mitsu-mune, fumbari, chu-gissaki (3,6 cm), koshi-zori (1,4 cm), délka (nagasa) – 71,25 cm.

Proporce: moto-haba 3,4 cm, saki-haba 2,3 cm, moto-kasane 0,8 cm, saki-kasane 0,5 cm.

Struktura kovu: ko-itame hada (velmi jemná, téměř muji).

Kalení: nie-nioi fukai hamon, kawazuko-choji midare, ko-gunome yakidashi. Kalení hrotu ko-maru boshi.

Řap (nakago): délka 20,6 cm, ubu-nakago tvar futsu, zakončení ha-agari kurijiri, 1x mekugi-ana (průměr 0,62 cm), obrácené kesho-yasurime, začínající ostrůvkovitá koroze.

Popis stavu čepele: robustní, velmi zachovalá, s ubu-ha (tupá část ostří cca 3 cm při habaki-moto), s několika třesky od použití v boji. 2 velké obloukovité vylomení ostří asi v polovině délky čepele, 1 velké obloukovité vylomení ostří na spodní hranici monouchi a mnohačetné drobné třesky uprostřed monouchi a na kissaki-fukura. Konstrukční brus velmi dobrý, původní. Kvalitně vyleštěné a vyhlazené plochy jsou pokryté mnohočetnými drobnými skvrnami po nepříslušném lubrikantu, který dlouhodobě vázal vlhkost. Místy pavučinová mezikrystalická koroze.

Čepel vykazuje všechny znaky práce shin-shinto mistra Takahashi Naganobu, včetně provedení signatury. Jedná se o originál vyrobený a označený tímto mistrem, meč kategorie Juyo-Tóken.

SOUPRAVA (koshirae):

mec 02wsaya 02wtsuba 02wkojiri fuchi kashira 02w

Úplná, velmi zachovalá souprava buke-zukuri, s černě lakovanou pochvou (strukturovaný lak, místy popraskaný). Tsuka je pokrytá bílým same a černou nepůvodní (novou) tsuka-ito pod níž se nalézají sentoku menuki (postavička sedícího muže s bederní rouškou). Kování soupravy je železné, dohněda zkorodované, s decentně zdobeným zlatým hirazogan dekorem rostlinných úponků. Železná tsuba je doprovázena dvěma měděnými-pozlacenými podložkami seppa, jednodílné habaki je měděné. Nepůvodní (nové) sage-o je černé barvy.

Železná tsuba s tmavohnědou až černou patinou a korozí, má oválný tvar (nagamaru-gata), rozměry 8,13×7,7×0,5 cm, s průchozími postranními otvory rio hitsu ana. Plocha hira-ji je nepravidelně lokálně zvlněná prokováním. Na straně omote je vnořená reliéfní rytina shishiai-bori, v kombinaci s hon-zogan ve zlatě (obi dvou postaviček, květy přírodní scenérie). Čínský motiv představuje hornatou krajinu z níž v dáli vystupuje špička pagodovité střechy chrámu, z hor padá vodopád překrytý větví borovice, pod níž jdou dvě postavičky – zenový mistr následován žákem nesoucím na holi vak – vstupují na klenutý můstek přes horskou bystřinu, lemovanou strmým kamenitým břehem s travinami (květy hon-zogan). Na straně ura je opět shishiai-bori technikou znázorněno zatáčející se koryto říčky. Nádherná mu-mei tsuba představuje klasickou práci ve stylu školy Kaneie.

2x seppa je měděná, pozlacená, 4,02×2,33×0,08 cm (u fuchi), 4,2×2,4×0,1 cm (pod habaki). Měděné jednoduché habaki, spojované atypicky – šikmým, přeplátovaným spojem (řez 45°) na boční ploše (na straně ura).

Dřevěná tsuka s bílým same, délky 23,4 cm, je opletena nepůvodní (novou) černou tsuka-ito, sentoku menuki v podobě postavičky sedícího muže s bederní rouškou.

Tmavohnědá, zkorodovaná, železná, signovaná fuchi, tvaru tsuboguchi, 3,94×2,3×0,9 cm, s jemným hira-zogan dekorem rostlinných rozvilin, mei: „?-FU TSUGIYOSHI SAKU“

Tmavohnědá, zkorodovaná, železná, kashira tvaru aori, 3,4×1,45×1,6 mm, s jemným hira-zogan dekorem rostlinných rozvilin, jejíž povrch je čelně rozdělen dekorativní hlubokou a úzkou drážkou ve tvaru písmene „S“ (symbolizující jing-jang).

Sentoku menuki, postavička sedícího muže s bederní rouškou, který se opírá o pozlacený přepravní koš, pozdní Edo.

Dřevěná saya s obústkem kuchigane z černé rohoviny a tmavohnědým železným nákončím kojiri tvaru aori, s jemným hira-zogan zlatým dekorem rostlinných rozvilin, délka 77 cm. Kurigata z černé rohoviny je bez shitodome. Místy popraskaný a lokálně promáčklý černý lak s výrazným krupičkovitým dekorem, kombinovaný nepravidelně rozloženými úsečkovitými prohlubeninami s hladkým dnem.

HMOTNOSTI: čepel 860 g, kompletní meč 1,24 kg, v celé soupravě 1,5 kg.

Celkové hodnocení

Meč je ukázka nádherné práce pozdního Eda a vzácný studijní exponát. Zachovalá, robustní čepel reprezentuje klasickou školu shin-shinto Bizen a subtilní, střídmá souprava svým provedením a kvalitou koresponduje s citlivým japonským pojetím, kdy se obě části vzájemně doplňují. Nic dopředu nesignalizuje, že tato poměrně subtilní souprava s decentně laděným dekorem ukrývá relativně mohutnou čepel.

Čepel vyrobil roku 1861 ve věku svých 56 let mečíř školy Kató, Takahashi Naganobu, člen páté generace klanu Jakushu (Wakasa no Kuni) Fuyuhiro. Jeho původní jméno bylo Takahashi Rihee. Adopcí se stal členem sedmnácté generace rodové větve Fuyuhiro. Později odešel do Eda, vstoupil do klanu Chounsai Tsunatoshi a stal se dvorním mečířem knížecího rodu Matsue. Následně žil v Koji-machi Hirakawa-cho. V roce 1868 se vrátil na panství Matsue, kde zemřel 12. 5. 1869 ve věku 64 let.

Jeho učitel Kató Tsunatoshi je označován za nejlepšího shin-shinto mečíře období Edo. On sám byl velmi zručný a tvořil ve stylu mnoha škol. Typické je pro něj kalení ko-gunome midare a mírně nakloněné saka choji midare. Mimo to pracoval také s toran o-midare a suguba. Dochovalo se mnoho dlouhých a impozantních katan, jihada je velmi hustá, blíží se muji. Typické je pro něj obrácené provedení yasurime, protože byl levák. Své čepele značil na straně omote stylem reisho (hranatými znaky) a na straně ura stylem sosho (kaligrafické trávové písmo) – tento způsob se poprvé objevil u shinto mistrů Tsuda Sukehiro a Tsuda Sukenao z Osaky.

© B. Planka 2004